Už je tomu 50 let od doby, co se datum 22. dubna zapsalo do paměti milionů lidí po celém světě jako Den Země. Tento rok je Dne Země zaměřený na téma ochrany klimatu. Dnešní den by nás měl inspirovat k zamyšlení se nad tím, jak se k planetě Zemi chováme, zda ji dostatečně chráníme, zda bude obyvatelná i pro generace, které přijdou po nás a zda můžeme každý udělat alespoň malý krok, kterým bychom jí oplatili její pohostinnost.
V současné krizové situaci bychom neměli zapomínat, že pro naše zdraví i budoucnost je zcela zásadní ochrana životního prostředí, ve kterém žijeme. Nesmíme ustrnout, nebo dokonce dělat kroky zpátky. Předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem průmyslu a obchodu a dopravy Karlem Havlíčkem se téměř předhánějí v tom, kdo razantněji a hlasitěji odmítne environmentální strategii pro Evropu. A to nejen pro ochranu klimatu a přírody, ale také pro modernizaci ekonomiky a nastavení sociální spravedlnosti, nazvanou Evropská zelená dohoda.
Naše řeky a prameny vysychají, zemědělská půda je vyčerpaná, krajina ztrácí rozmanitost, druhy živočichů a rostlin mizí mrknutím oka. Česká krajina není schopna čelit prohlubujícímu se suchu. A kdo má v České republice odvahu na to, aby se za přírodu a krajinu veřejně postavil? Studenti, vědci, nevládní organizace a stateční jednotlivci, nevidím však mezi nimi nikoho z předních představitelů vlády.
Pojďme se dnes na chvíli zastavit a přemýšlet nad tím, co pro nás naše příroda a planeta znamená. Současná krize nám připomněla, jak blahodárné je trávit čas ve zdravé přírodě, kolik útěchy a energie v ní můžeme načerpat. Vyzývám české politiky, aby si stanovili a prosazovali ambiciózní cíle v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu. Jedině tak předáme planetu Zemi budoucím generacím jako místo vhodné k životu. Ze setkání s Jeho svatosti Dalajlamou jsem si odnesla jeho sdělení: „Máme jen jednu planetu, náš domov”.