Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny uspořádal dnes kulatý stůl k novele zákona o myslivosti. Spolu se sedmi panelisty z řad odborné veřejnosti se akce zúčastnilo celkem 76 lidí. Účastníci se shodli na tom, že změna zákona je krok pozitivním směrem, ale k vyřešení současných problémů je nezbytné předložit nový komplexní zákon o myslivosti. Největší rozpory se týkaly práv vlastníků pozemků vůči myslivcům a ochrany ohrožených druhů živočichů.
Mgr. Patrik Mlynář, náměstek pro řízení sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství, uvedl, že novela zákona zavádí elektronizaci, což bude levnější a uživatelsky komfortnější. Kromě toho docenil možnost navýšit plán lovu a sankcionovat jeho neplnění. Zdůraznil, že ambicí je snížit množství spárkaté zvěře působící škody
S tím souhlasil Ing. Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Ministerstva životního prostředí, který dodal, že cílem celé úpravy je vyvážený stav ekosystému. Díky koordinaci s Ministerstvem zemědělství by měla být novela mysliveckého zákona v souladu s invazní novelou, kterou bude Sněmovna v následujících týdnech projednávat.
Ing. Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty naopak uvedl, že novela zhoršuje postavení vlastníků a bude mít negativní dopad na veřejné finance. Podle Českomoravské myslivecké jednoty žádná nová úprava práv vlastníků není potřeba.
Obecnější pohled přinesl doc. Ing. Vlastimil Hart Ph.D. z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, který položil otázku, zda je snahou opravdu snížit počty spárkaté zvěře a účinně chránit životní prostředí, nebo zda zákonná úprava podléhá zájmu často ne moc početných zájmových skupin a naráží na neschopnost domluvy mezi myslivci, lesníky, hospodáři a ochranáři přírody. Na spory doplatí především zvěř a ekosystém lesa. Neřeší se totiž životní prostředí zvěře ani drobná zvěř, ale pouze snižování stavů spárkaté zvěře.
Ing. Richard Podstatzký, místopředseda Sdružení vlastníků obecních lesů, informoval o vytvoření platformy hospodářů v krajině, ve které jsou sdruženi vlastníci i ochranářské organizace. Prioritami této platformy je plánování lovu podle škod na porostech, výkon práva vlastníků pozemků, změna minimální velikosti honitby, vypuštění zvláště chráněných druhů živočichů ze seznamů lovené zvěře a hrazení škod způsobených zvěří. Zdůraznil, že novelizace měla obnovit krajinu po kůrovci a umožnit zalesnění holin. Velikost holin v ČR vychází na 65 000 hektarů, každým rokem se zvyšuje. K zalesnění bychom potřebovali 350 000 000 sazenic za 3,5 miliardy korun; výsadbu za 2,1 miliardy korun; přípravu pasek za 1,3 miliardy korun, oplocení 2 miliardy korun, tedy dohromady 8,9 miliard korun. Alternativou k těmto výdajům je přirozené zmlazení, kterého ale nelze dosáhnout bez snížení stavů spárkaté zvěře.
MVDr. Jaromír Bláha z hnutí DUHA uvedl, že vlastníci lesů nemají jinou možnost než snížit stavy spárkaté zvěře, ale nemohou k němu přistoupit kvůli oddělení myslivosti od vlastnictví pozemků. Miliardy vynakládané na obnovu lesů jsou tudíž konzumovány přemnoženou zvěří. Vládní novela pouze odkládá o rok řešení problému, prováděcí předpisy jsou prakticky stejné jako k variantě z roku 2019, a dokonce došlo k vypuštění maximálních počtů zvěře, což je zásadní prvek pro funkčnost zákona. Je potřeba přijmout zcela nový zákon o myslivosti, a do té doby udělat alespoň základní úpravy v současném zákonu, zejména zakázat pronájem honiteb ve státních lesích, na který normální myslivecké spolky nedosáhnou a nájemci si nepronajímají honitby za účelem udržitelného hospodaření. Dále je nutné ze seznamu zvěře odstranit zvláště chráněné druhy.
Daniel Pitek z Asociace soukromého zemědělství uvedl, že komunisté vytvořili z myslivosti kratochvíli pro funkcionáře a zdroj devizových prostředků bez znalosti zásad lesního hospodaření. Po návratu společnosti k demokratickému právnímu řádu nebyly učiněny významné změny v zemědělství ani myslivosti. Myslivost je odloučena od hospodaření, práva mají pouze uživatelé a držitelé honiteb, vlastníci jsou na právech okleštěni. Lesníci nesou náklady a nemají vliv na způsob myslivosti. Vlastníci a lesní hospodáři musí mít stejná práva jako v Rakousku, Německu či jako jejich předci v historii. Je potřeba změnšit minimální výměru na 250 ha a umožnit výkon práva vlastníkům.
Dodatek od Dany Balcarové, předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí, předkládá k návrhu zákona pozměňovací návrhy, které by zakázaly barbarské norování lišek, zajistily základní standardy pro lišky držené v zajetí za účelem výcviku psů nebo uložily uživateli honitby a povinnost usmrcovat invazní druhy živočichů. Piráti podporují posílení vlivu vlastníků pozemků na myslivecké hospodaření na jejich pozemcích, neboť myslivost má zásadní vliv na možnost udržitelného hospodaření.
Zvukový záznam z kulatého stolu naleznete zde.