Odpovědi Pirátů a Starostů na předvolební anketu deníku Ekolist

Loňská havárie na řece Bečvě stále není uspokojivě vyšetřena. Jaké kroky v této věci podniknete po volbách?

Odpověď na otázku zpracovali: František Elfmark, Jana Míšková

V rámci vyšetřovací komise, jíž jsem členem, doporučíme konkrétní kroky, které bude potřeba ihned udělat. Tyto kroky se tedy po volbách budeme snažit prosazovat. Jedná se např. o novelizaci vodního zákona, jednoznačné určení kompetencí jednotlivých orgánů či zpracování metodik ke zjišťování příčin havárií a zlepšení koordinace mezi jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému. Bude vhodné také apelovat na zlepšení fungování ČIŽP (viz pochybné fungování ČIŽP – následující odpověď).

Jste spokojeni s prací České inspekce životního prostředí? Jak hodnotíte práci Erika Geusse coby ředitele inspekce?

Odpověď na otázku zpracoval: Lukáš Blažej

Činnost ČIŽP je v přímém rozporu s podnikatelskými zájmy Agrofertu, a nelze se tudíž divit tomu, že pod vedením ANO došlo k jejímu systematickému oslabení. Z kdysi akceschopného, odvážného a respektovaného orgánu se stala instituce, která přihlíží devastaci životního prostředí a občas uloží symbolickou pokutu. Neaktivitu v případě pomalého umírání celých populací zvláště chráněných druhů na rybníku Labuť a v nádrži Orlík považujeme za skandální. Podobně špatné byly systémové kroky vedoucí k selhání inspekce na Bečvě, neřešení kůrovce nebo k odchodu celého CITES týmu. Inspekce v současnosti své poslání neplní a nebude jednoduché odčinit škody, které byly v ČIŽP napáchány během vlády ANO.

Dosavadní vláda dala do pohybu výstavbu kanálu Dunaj–Odra–Labe. Jaký je váš postoj k této stavbě?

Odpověď na otázku zpracovala: Nikola Havlová

Proti výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe dlouhodobě bojujeme. Celkové náklady na vybudování koridoru odhaduje studie proveditelnosti na 613 miliard korun, další stovky milionů ročně by stát vynakládal na jeho údržbu. Záměr vybudování koridoru Dunaj-Odra-Labe je smutným dědictvím dob dávno minulých. Protestují proti němu i místní starostové a občané, protože bude mít nevratný ničivý vliv na životní prostředí, vodní režim, krajinu a zlikviduje také tisíce hektarů zemědělské půdy. Významná ekologická rizika navíc provází sporný ekonomický přínos díla.

Jste pro splavnění jen Labe a/nebo jen Odry?

Odpověď na otázku zpracovala: Dana Balcarová

Aktuálně podepsaná mezinárodní dohoda s Německem o splavnění Labe je dalším špatným krokem naší vlády. V mezinárodní smlouvě se totiž ČR zavazuje k zajištění plavební hloubky, tj. splavnosti, a to vyšší než má Labe na německé straně – a té lze dosáhnout jen v případě vybudování dvou jezů. Labe nikdy nebude spolehlivou dopravní cestou, a to ani kdyby se prosazované jezy realizovaly.

Čeští odborníci navíc varují, že možnosti kanálu Dunaj–Odra–Labe rychlostí, strukturou ani objemem přepravovaného nákladu neodpovídají poptávce. Ze srovnání s železnicí, které provedl profesor Martina Kvizda, ředitel Institutu pro dopravní ekonomii, geografii a politiku při Masarykově univerzitě, vyplývá, že je kapacita kanálu desetinásobně menší než kapacita železnice, přitom má kanál pětinásobný zábor půdy. Přeprava na kanálu je desetkrát pomalejší. Spotřeba energie je na kanálu DOL 3,5krát vyšší než na železnici a 2krát dražší. Vyprodukuje 9krát víc emisí oxidu uhličitého. Kanál vyžaduje 30krát víc personálu. Kanál generuje i další náklady, které železnice nemá – například na nezbytné přečerpávání vody mezi povodími.

Přírodovědci i majitelé lesů roky upozorňují, že přemnožená zvěř působí v lesích miliardové škody. Jak chcete tento problém řešit?

Odpověď na otázku zpracovali: Radek Holomčík, Jiří Lehejček

Důležité je umožnit lokální opatření cílená na konkrétní oblasti a větší zapojení krajů do řešení. Jako žádoucí se jeví také posílení role vlastníka či pachtýře pozemků, založené na koordinaci s mysliveckými hospodáři a v intencích zákona o myslivosti (splnění všech zákonných požadavků pro lov a soulad s plány lovu), čehož součástí by mělo být i skutečné převzetí odpovědnosti (včetně finanční) za škody způsobené spárkatou zvěří ze strany mysliveckých hospodářů.

Letos padly pod stůl dvě poslední novely mysliveckého zákona. Budete iniciovat novelizaci tohoto zákona? Jaké úpravy v něm chcete prosadit?

Odpověď na otázku zpracovali: Radek Holomčík, Jiří Lehejček

Podporujeme vládní novelu. To, že pravděpodobně spadla pod stůl (ukáže se v září) považujeme za naprosto skandální politikaření – na novele se pracovalo přes 2 roky, panovala na ní široká shoda. Od začátku říkáme, že pokud má vládní novela nedostatky, nejsou v tom, co v ní je, ale co v ní chybí. Každopádně na podpoře vládní novely byla široká shoda, návrhy, vůči kterým se vymezovala Českomoravská myslivecká jednota, naopak většinovou podporu neměly.

Tento mimořádně nešťastný krok poškodí naši krajinu, zvěř, ale zejména myslivce a myslivost.

Co uděláte se záměrem na výstavbu nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany?

Odpověď na otázku zpracoval: Miloslav Nič

Jaderná energie má v energetickém mixu České republiky své místo. Naší zásadou ovšem je před započetím významných investic požadovat zpracování analýz nákladů a výnosů. V projektu chceme pokračovat, pouze pokud bude dávat ekonomický smysl a bude technologicky i strategicky bezpečný.

Kam by měla podle vás směřovat česká energetika?

Odpověď na otázku zpracovali Miloslav Nič

České firmy a domácnosti musí mít dostupnou čistou energii a teplo. Základem je pokračovat v budování chytré a robustní přenosové soustavy. Hlavním zdrojem energie budou obnovitelné zdroje energie a jádro. Vzhledem k časové variabilitě obnovitelných zdrojů klademe velký důraz na zálohování energie. Transformace bude obtížná, ve střednědobém horizontu očekáváme snížené možnosti dovozu energie ve špičkách z Evropy a vysoké náklady při přechodu teplárenství k nízkoemisním zdrojům. Připravujeme soustavu opatření, které zabrání skokovému růstu cen a nezapomínáme na nutnost rekvalifikací a ekonomické podpory regionů postižených důsledky transformace.

Kam by podle vás měla směřovat česká zemědělská politika?

Odpověď na otázku zpracoval: Jiří Lehejček

Prosazujeme užší spolupráci mezi ministerstvy zemědělství a životního prostředí – např. formou spolutvorby podmínek zemědělské dotační politiky, plán revitalizace krajiny a adaptačních opatření na změnu klimatu. Základní zemědělské dotace musí být podmíněny např. setím meziplodin pro krmné účely i zelené hnojení, které omezí erozi půdy a zvýší zádrž vody v krajině.

Dále považujeme za nezbytné, aby opatření Společné zemědělské politiky skutečně podporovala:

    1. – adaptaci na klimatickou změnu a biodiverzitu (vč. více ohrožených cílových druhů),
    1. – krajinotvorbu (např. agrolesnictví),
    1. – neproduktivní prvky (krajinné pásy, úhory, biopásy) na min. desetině zemědělské půdy,
    1. – dobrý životní stav zvířat s ohledem na jejich přirozené potřeby (pastva).

Dále chceme, aby:

    1. – ekoplatby cílily hlavně na provedená opatření, nikoliv plošně,
    1. – do roku 2030 hospodařili ekologičtí zemědělci alespoň na čtvrtině zemědělské půdy s důrazem na ornou půdu,
    1. – byly zachovány travní porosty a ponechávaly se nesečené biopásy pro hmyz,
    1. – se vhodnou směsí zatravnila orná půda podél vodních toků a erozně nejvíce ohrožené půdy.

Seznámili jste se závěry poslední zprávy IPCC? Pokud ano, promítnete tuto znalost do reálných politických kroků? Jakých?

Odpověď na otázku zpracovaly: Dana Balcarová, Nikola Havlová

Se šestou hodnotící zprávou Mezivládního panelu pro změnu klimatu jsme seznámeni i proto, že představuje velmi zásadní podklad pro práci našeho týmu životního prostředí. Odborníci v ní potvrzují, že klimatickou změnu působí člověk svou činností a ovlivňuje tak celou planetu. Je nutné co nejrychleji globálně snížit emise vypouštěných skleníkových plynů a přijmout naléhavá opatření na zpomalení klimatické změny.

Piráti a STAN přijali svoji politickou zodpovědnost, a proto jdeme do voleb s plánem Důraz na klima, ve kterém se zaměřujeme na ochranu vodních zdrojů, zajištění zdravě a odolné krajiny, adaptaci měst a obcí na probíhající změnu klimatu, ochranu lesů, transformaci energetiky a průmyslu či na posílení biodiverzity.

Máte nějaké konkrétní představy o tom, jak posílit odolnost České republiky vůči projevům změny klimatu?

Odpověď na otázku zpracovaly: Dana Balcarová, Nikola Havlová

Zásadní jsou pro nás adaptační opatření na změnu klimatu. Je třeba, abychom se zaměřili na ozdravování naší krajiny a lesů, vodní kostru krajiny a ochranu zdrojů vody.

Stav české krajiny a půdy je totiž na mnoha místech velmi špatný. Schopnost půdy zadržet vodu je poloviční, biodiverzita trvale klesá, erozí je ohrožena většina půdy a 40 procent sledovaných podzemních vrtů vykazuje nepřípustné množství uměle vyrobených pesticidů ve vodě. Objevují se extrémy počasí – náhlé záplavy, pak zas sucho, požáry i jevy jako tornádo.

Musíme české krajině vrátit úrodnost a rozmanitost, schopnost zadržovat vodu a odolat erozi. Dále se musíme zaměřit na ochranu zdrojů pitné vody. K tomu všemu by měly napomoci například dotační programy a podmínky, které nastavíme směrem k udržitelnosti a zvýšení odolnosti naší krajiny, lesů, ale i zastavěného území. Krajina jako celek nás pak bude schopna chránit před dopady klimatických změn a ne se na nich podílet.

Máte nějaké konkrétní představy, jak by Česká republika mohla zmírnit svůj příspěvek ke klimatické změně?

Odpověď na otázku zpracovaly: Dana Balcarová, Nikola Havlová

Abychom klimatickou změnu zpomalili, musíme na řešení globálně spolupracovat a plnit naše závazky z Pařížské dohody. Finanční prostředky na ochranu klimatu čerpat transparentně a efektivně a zaměřit se nejen na adaptaci naší krajiny a měst, ale také na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a plnění evropských klimatických závazků. Zcela zásadním krokem pro ČR bude ukončení spalování uhlí, to chceme nejpozději do roku 2033.

Velkou příležitostí pro ochranu klimatu je také evropský legislativní balíček Fit for 55. Posune naši energetiku, průmysl a umožní spravedlivou transformaci uhelných regionů. Samozřejmě, že tato transformace musí být plánovaná a citlivá k sociálně slabším lidem.

Měly by se v České republice stavět další přehrady či nádrže? Pokud ano, kde?

Odpověď na otázku zpracovaly: Dana Balcarová, Nikola Havlová

Přehrady mohou být v určitých případech zdrojem pitné vody nebo vody pro průmysl, ale v boji se suchem a s adaptací na změnu klimatu nám nepomohou. Fungují totiž jako prosakující kýbl vody uprostřed pole – dočasně pomůže nejbližšímu okolí, ale zbytek pole a vše živé v okolí stejně uschne na troud. Pro boj se suchem i prevenci povodní je naprosto zásadní krajina. Dle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd dokáže jeden metr krychlový kvalitní české půdy zadržet 400 litrů vody, ale dnes v důsledku špatného nastavení zemědělské politiky zadržuje jen 200 litrů.

Ve zdravé krajině a v půdě bychom mohli zadržet 18krát více vody než v plánovaných přehradách, navíc by tato voda byla v krajině obsažena rovnoměrně a plošně a byla by okamžitě a bez dalších nákladů využitelná pro zemědělství i další potřeby. Máme tedy dvojnásobnou kapacitu doslova na dosah ruky, řešení v krajině jsou řádově levnější, účinnější a především řeší jak sucho, tak i povodně. Betonové přehrady naopak, s výjimkou zásobování obyvatelstva pitnou vodou v kritických oblastech, nemají ekonomické ani ekologické opodstatnění.