Spory o těžbu uhlí i vyšetřování otravy Bečvy
Právo na vodu proti právu na uhlí. Proč se Česko a Polsko nejsou schopné domluvit na kompromisu ohledně těžby u společných hranic? A proč ani po roce od otravy ryb v Bečvě neznáme závěry vyšetřování o jehož průběhu navíc řada lidí pochybuje. Zeptáme se ministra životního prostředí Richarda Brabce /ANO/ a šéfky příslušného sněmovního výboru Dany Balcarové /Piráti/. Expertní stanovisko ohledně těžby přidá ředitel České geologické společnosti Zdeněk Venera.
MÉ POSTŘEHY KE KAUZE TURÓW
Voda na českém území mizí vlivem těžby v polském dole Turów mnohem rychleji, než se očekávalo. Již dnes jsou spodní hladiny vody na úrovni, která se očekávala až v roce 2044. Při současném tempu úbytku vody to vypadá, že za 5-6 let budou místní obyvatele na suchu, nebudou mít vodu ve studních.
Náš plán A by měl být snaha o uzavření dohody s polskou stranou, ale nemůžeme si být jisti, že tento plán opravdu vyjde. Proto musíme mít i plán B, tzn. že bychom měli požadovat po polské straně, aby už nyní řešila dopady na životní prostředí. K tomu existuje evropská směrnice o poškozování životního prostředí a zodpovědnosti. Teď by se již dávno měly kompletovat podklady a předložit je Evropské komisi.
MÉ POSTŘEHY KE KAUZY BEČVA
Kauza i její vyšetřování ve mně bohužel stále vzbuzují pochyby. Na začátku přivzniku havárie na řece Bečvě se objevilo plno nesrovnalostí – v odběru vzorků, zatajování informací Českou inspekcí životního prostředí či prohlášením, že DEZA havárii určitě nezpůsobila.
Nyní čekáme na vyjádření poslanecké vyšetřovací komise, která ke konci září slíbila zveřejnit své závěry.
Celý rozhovor je k dispozici zde.